neděle 3. srpna 2014

Whole30 - den desátý

 Jsem připravená, včera jsme upekli asi dvě a půl kila sekaný, k tomu jsem vyrobila osm vajíčkových muffinů a už mě hlad nemůže překvapit. Abych mu nedala vůbec žádnou šanci, dělám ještě k snídani vajíčka se slaninou. Slaninu jsem teda vypekla na uhel, ale budiž.
 Dyzajn márket. Parkování neuvěřitelně daleko. Vleču všechno jako soumar. Po třiceti metrech mi rupne ucho od tašky. Pomalu propadám trudomyslnosti. Nakonec se tam úplně splavená dovleču. Na Střeláku je pěkně, slunce pere, stromy stíní, krása. Jenže pak slunce prát přestane a stromy pořád stíní. Chm, chm. Máme zajímavý místo. Je na něm největší zima, největší tma, největší koncentrace prapodivného hmyzu a zároveň nejmíň nakupujících. Zřejmě nějaká prémiovka.
 Den ubíhá rychle, obědvám ve dvě - dva plátky sekaný, dva muffinky a k tomu zeleninu. Už ráno jsem zpozorovala, že se mi mění chuť - je to možný? Tahle brzy? Míchaný vajíčka jsem totiž nepotřebovala posolit. Teď k obědu žasnu, jakou chuť ta zelenina vlastně má. Nikdy jsem si nevšimla, že je okurka uvnitř tak moc slaná?! Vždycky jsem jí ještě dosolovala na talíři. A i ta mrkev dneska chutná nějak jinak.
 Ráno jsem se stavovala pro citrony v Lidlu (mívají bio, ale zrovna nebyly) a přihodila jsem si do tašky víno. Dyzajn márket je u mě totiž ve znamení kaleb s Alenou. Věřte mi, že s vínem je to fakt snesitelnější. No a tak jsem ho zkrátka koupila, že si střik dám. Ovšem ukázalo se, že Alena je ode mě pekelně daleko, takže jsme se viděly asi třikrát a to když jsem šla okolo na záchod. A tak víno zůstalo zavřené a moje svědomí čisté. Fajnovka.
 Brusinek a rozinek jsem se ani netkla. Nemám vyloženě chuť na sladké, spíš prostě na to ujídání. A tak jsem zhřešila s oříškama.
 Večeři si dávám až doma a to proklatě pozdě. Sekaná a už ani nevím, co k ní.
 Ráda bych napsala víc, ale i tohle píšu vlastně po paměti, protože víčka už prohrály svojí bitvu a zapadly. A já jdu taky zapadnout. Ať se zítra na Střeláků můžu zase veselit a konzumovat sekec. Protože dvě a půl kila je dvě a půl kila a někdo to sežrat musí.

Žádné komentáře:

Okomentovat