Nakresleno

Pro odlehčení a před tím, než sem dám zas nějakou moudrou radu, jsem se rozhodla, že splním jeden ze svých dávných slibů. A to že vám ukážu, jak to vlastně bylo na tom slavném kurzu kreslení, kde vás prý naučí kreslit ;)
Za ty prachy, neberte to. Kdo by se nechtěl naučit kreslit během jednoho víkendu, namísto dlouholeté docházky například do Lidušky? Já už jsem malý základ měla, ale leta jsem nic nedržela v ruce, tak jsem tam šla vlastně jako nepolíbená.
 Celý princip je založen na tom, že musíte umlčet levou, racionální hemisféru vašeho mozku, a nechat promlouvat hemisféru tvůrčí, pravou. Tomu pomáháte pomocí několika jednoduchých cvičení, které prozrazovat nebudu, neb by to nebylo morální. Ovšem hned po příchodu vás donutí ke dvěma strašným věcem, jedna je nakreslit ruku (což ještě jde) a druhá je o dost horší - nakreslit portrét.Většina z nás v tuhle chvíli omdlévala a utíkala z učebny. Po skončení se tím ještě navíc musíte pochlubit ostatním, místo toho abyste to potupně pod stolem zmačkali do kuličky. No, k vidění byly moc pěkné věci (ano, bylo tam pár adeptek, které se chtěly vylepšit před talentovkami) a i věci, chmmm jako ze základní školy. Třeba ty moje - posuďte:

 Kdyby vás zajímalo co jsou ty čísla v procentech, tak to je náš vlastní odhad, o kolik bychom se mohli zlepšit, kdybychom znali správnou techniku kreslení. U portrétu jsem si troufla tvrdit, že se zlepším o 95%, u ruky jsem to pak samolibě snížila na 30%, přišla mi vcelku ucházející.
 No a pak už přišly výše zmiňované cvičení, drily, tipy a triky. Jde zejména o to, aby se člověk sám nesrážel, aby neposlouchal tu racionální stranu, která mu říká: "Tohle že je oko? Takhle vůbec oko nevypadá, tohle je nějaká brambora. No fuj, já to snad nikdy nenakreslím". Tenhle přístup vám fakt nepomůže. A navíc, proč se ponižovat sám? Ostatní to většinou dělají za vás, a to třeba už učitelky v mateřských, nedejbože kritičtí rodiče. Pak se nedivme, že nikdo nechce vzít dobrovolně tužku do ruky. Už má prostě mindrák. Ale zpět. Cvičí se a cvičí, dozvíte se o světle a o stínu, o stínování, o struktuře, o rozměření obrázku. Celý víkend je věnován tomu, abyste uměli na konci udělat kresbu tužkou z fotky. Je tedy dovoleno poměření, přenesení velikostí a podobně. Nedozvíte se nic o perspektivě, úhlech a podobně, to už je vyšší level.
Ale dozvíte se toho hodně. Třeba to, že každý člověk vidí prostě jinak než ostatní. Toho je důkazem Karel, portrét, který jsme všichni kreslili a pak si navzájem porovnávali. Každý měl Karla trochu jiného, ne proto, že jsme všichni jinak šikovní, ale prostě proto, že vidíme jinak a do Karla si svoje představy promítáme. Karel je tenhle fešák:

Ještě před Karlem si natrénujete kresbu nosu a ucha, kde se krásně vyřádíte a zjistíte, kudy na to vlastně jít:

 Závěrem pak kreslíte svojí botu (moje je dost nudná), ruku a portrét podle fotky. A tady jsou:

 Myslím, že zlepšení je celkem patrné, nezdá se vám?
 Kreslení je ovšem dovednost jako každá jiná a potřebuje trénink. A proto, když už do kurzu investujete, je dobré se tomu i nadále věnovat a snažit se o volných chvilkách kreslit. Třeba mě to jde dost ztuha, protože volných chvil mám jak šafránu a vždycky si dokážu najít něco jiného. Ale vracím se k tomu, ne že ne. A jednou, jednou si dopřeju i kurz reálné kresby a určitě i pastelku, protože ta vypadá velice zajímavě.

 Co víc říct? Při kurzu vás může bolet hlava. A dost. Je to zapojením pravé mozkové hemisféry, která už je poněkud zvyklá na nečinnost a dost se diví, že by měla tak dlouho a tak intenzivně pracovat. Tomu se moc ulevit nedá, to se zkrátka musí přežít a vycvičit. Může vás taky přepadat panika (zdravím Z.), že to nezvládnete, že budete nejhorší, že portrét vůbec nenakreslíte, že.. Cokoliv. Chce to nádech, pár kroků a soustředit se na drobnosti, ne na celek. Neposuzujte svůj výtvor, dokud skutečně není hotový. Soustřeďte se jen na tu čáru, kterou zrovna tvoříte, ne na to, že oko je moc malé/velké/tlusté/tenké. Uvidíte, že tam nakonec zapadne přesně tak, jak má. Bylo nás tam docela dost a nikdo, opravdu nikdo neměl obrázek ošklivý nebo nepovedený. Všichni opravdu kreslit umí. Jen se do toho pustit.

 Tak jo, utíkám ohlodat nějakou tužku a pustit se do mistrovského díla. Chystejte si peněženky.

Krásný večer,

Martina - Definitiv

PS: A kdyby to nebylo k pochopení, tak ano, vřele kurz kreslení doporučuji!